Vyjadřovací schopnosti, ovládání gramatiky českého jazyka, skladby a stylistiky je dáno úrovní jazykové inteligence a rovněž také úrovní logického myšlení a abstrakce dotyčného člověka.

Četba má po zásluze svoji nezastupitelnou roli, ale to ještě neznamená, že roli zásadní. Je dost lidí, kteří rádi a hodně čtou, a přesto mají jazykové problémy, pokud jim výše uvedené schopnosti chybí.

Můj otec, absolvent VŠ studia za 1. republiky (stavební inženýr), mi v dětství říkal, že kdo nezvládá pořádně svůj mateřský jazyk, ten má problém i s řešením logických matematických úloh. Tehdy jsem si ještě samozřejmě neuvědomoval plný rozsah toho, co říkal, ale velmi brzy se mi jeho slova potvrdila, protože jsem to se o tom nejen u sebe, ale i v blízkém i širokém okolí přesvědčil.

A vrátím se ještě k té četbě - on nebyl žádný knihomol, spíše naopak, ale češtinu (ačkoliv byla jeho mateřským jazykem němčina, jíž aktivně hovořil až do svých 19 let, kdy mu zemřela jeho matka, Rakušanka) zvládl naprosto bravurně slovem i písmem. Tím chci jen říct, že pokud se u člověka snoubí několik typů inteligence, má, pokud na sobě pracuje, velké výhody a možnosti.

[...] Vždyť na přijímačkách z češtiny stojí středoškolské vzdělání vašeho dítěte, maturita i celá jeho profesní budoucnost. [...]

Tohle je silena veta. Jednak tim, ze to autorka mysli vazne, za druhe tim, ze to muze byt pravda a za treti, ze to nikdo nekritizuje.

Mame to ted v pribuzenstvu - 2 deti budou letos usilovat o to, aby se zaradilly mezi tu 'elitu' spolecnosti a nebo jestli budou mezi temi 'zoufalci'. Prijimacky na gymnasium uz se 1/2 roku trenuji na necisto a deti vedi, ze kdyz se na tu skolu nedostanou, tak 'zklamaly'. Babicky , tety, zname shani podklady, polozilo se 10 tisic za doucovani a pri osobnich setkanich se nemluvi o nicem jinem nez o tech prijimackach.

Jinak jeste vzpominka na meho ucitele cestiny na prumyslovce, ktery nam vykladal, ze na nejakem kongresu cestinaru koncem 60. let pritomnym ucitelum nejaky akademik nadiktoval diktat a vsicni pritomni z nej meli za 5.

Nakonec si to zkuste sami.

>>> pojedete tramvaji pres 'Štrosmajerovo namesti, kolem sochy Ludvíka fan Betóvena a kdyz minete (d)Dum u (c)Cerne (m)Matky (b)Bozi tak vam takrikajic (z)Zvoni hrana. <<<<

Jazyk je komunikacni prostredek, ktery si musime osvojit, abychom dokazali precizne komunikovat. To , co se delo za nas a mozna jeste dnes, kdy se zakum mlati do hlavy, ze vedlejsi veta ucelova se pozna tak, ze zacina s 'aby' a muzeme se zeptat 'proc' je silenost, ktera nema s osvojenim toho komunikacniho prostredku vubec nic spolecneho. Ale deti, ktere se to pekne nauci, udelaji ty prijimacky a maji zajistenu tu 'profesni budoucnost'.

Je to na bliti.

Jako cestinarka jste si mohla odpustit tu kretenitu, pardon kreativitu.

Dostal jsem se do komunity o zhruba jednu generaci mladší, je mezi námi věkový rozdíl 15 až 20 let. Píšou tzv. "čengliš", což v praxi vypadá, že používají anglická slovíčka tam, kde se lze vyjádřit bez problémů v češtině. Používání anglických slov ve mně evokuje dojem, že nejspíš umí velmi dobře anglicky. Tak jsem se jich na pár věcí zeptal, ale ne každý mi byl schopen odpovědět. Drtivá většina pohořela. Čili ve výsledku neumí anglicky téměř vůbec, ale neumí vlastně ani česky, když nejsou schopni napsat smysluplnou větu česky od velkého písmene po tečku.

Pronikani zpotvorenin anglickych slov do ceskeho jazyka povazuji za jeden z hlavnich problemu cestiny. Jak jste uvedl, pritom mame pro vetsinu bezna ceska slova (minority, hejtovani, ranvej). Nekteri si mysli, ze ti prokazuji svou vzdelanost (jak snad pri pouzivani latinskych vyrazu nekolika generacemi v minulosti) a nebo po precteni anglickeho clanku neznaji ceske slovo a jsou lini si to anglicke prelozit.

Psaní i, y, s, z a používání interpunkce patří k základům gramatiky, které by měl každý umět. Na rozdíl od slovního a větného rozboru, který člověk nikdy v životě nepoužije. Já jsem s tím sice problém neměl, protože mě bavilo louskat shodné a neshodné přívlastky, doplňky, a jiné "špeky", ale v praktickém životě mi to vůbec k ničemu nebylo.

Za knihy a jejich čtení by ch se přimluvil také. Já jsem si díky čtení v dětství všechna i a y zapamatoval tak, že jsem si je nikdy nepotřeboval nijak zdůvodňovat a diktáty pro mě byly jedničkou zadarmo.

Děti ke knihám přivezete těžko. Jako redaktorka byste měla vědět, že je lépe děti ke knihám přivést.

Děkuji za upozornění. Opravím. Vidíte, to je právě důvod, proč bych si netroufla býti korektorem...

Čeština je opravdu složitá, ale dokáže vyjádřit prakticky všechno přesně. Nevím, jestli to bylo v knize Rady Čechům jak se přiučiti češtině, nebo to byla jiná kniha, ale bylo tam popsáno, jak v češtině dokážete vyjádřit míru čehokoliv i přesný stav.

Přesto s Vámi vlastně úplně nesouhlasím. Od tří let aktivně sportuji, koordinace pohybu úplně v pohodě a přesto celý život škrabu jak kocour. Jako dítě jsem hrála na housle, nepomohlo to. Stejně jako moje děti, aktivně sportují od útlého dětství, hrají na flétnu, kytaru, zpívají, chodí na keramiku a krasopis se nedostavil. Dcera svedla s češtinou těžký boj, psala mi třeba, že jde na objed. Myslela jsem, že mě šlak trefí, ale pak se to najednou zlomilo a už je to v pořádku. Už se pohoršuje nad tím, jak někdo může dělat triviální chyby v češtině.

A pokud jde o čtení, tam bývá někdy problém v tom, že děti neumějí číst. Takže jim rodiče nebo paní učitelka začnou vnucovat knihy, měli by zjistit, jestli je dítě schopné současně číst i vnímat text. Často bývá právě tohle kamenem úrazu, dítě neumí pořádně číst, takže nedokáže vnímat čtený text a proto četbu odmítá.

Souhlasím s Vaším nesouhlasem Nefunguje to úplně na všechny - můj mladší syn také zatím úspěšně vzdoruje mým snahám mu cokoli z pravidel češtiny vštěpit do hlavy. Ale pokud vím, např. Bohumil Hrabal z češtiny propadal, Karel Poláček měl čtyřku a Karel Čapek měl z pravopisu trojku... A co se týče toho čtení - důležitý je podle mě výběr knihy a taky zpočátku číst s dítětem a povídat si s ním o tom. Jasně, že nebude číst hned samo.

Čeština je opravdu obtížný jazyk k učení. Moje dcerky se narodili zde v Kanadě a trochu česky mluvit i číst umí. Gramatika, to je ale problém. Když jsem m řekl, že podstatná jména mají dvanáct vzorů, skoro mi líbaly ruce, že jsme je nechali narodit v Kanadě. K vaší poznámce o tom, že v Čechách spíš frčí angličtina...tuším, že angličtinu se naučit dokonale je těžší než se naučit češtinu. Většina lidí v Česku mluví takovou učebnicovou andgličtinu s hrozným přízvukem, a výslovností. Ale to je mimo blog.

Ni stínem utrpěti nesmí naše (tedy česká) řeč!!!!!!!

Ano, je to tak. Když se Angličan (Američan, Kanaďan, atd.) učí česky, tak jsou těžké začátky, ale časem už to je jen o píli a vytrvalosti. Naopak, když se Čech učí anglicky, tak začátky jsou snadné, ale v souladu s tím, co píšete, od určité úrovně to jde dál velice těžce.

to je palec od blogera Němce, který češtinu má raději než svou mateřtinu Zdravím kluky

Děkuji